VEDUTA

VEDUTA-NAKLADATELSTVI.cz - DÁNSKÝ VPÁD. Dva roky války ve Slezsku a na Moravě 1626–1627 (04.12.2024 - 03:32)

NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ VEDUTA

DÁNSKÝ VPÁD. Dva roky války ve Slezsku a na Moravě 1626–1627

Bohumír Němec – Veduta
Tel.: +420 387 986 140
Mob.: +420 724 245 135
E-mail: veduta@volny.cz

DÁNSKÝ VPÁD. Dva roky války ve Slezsku a na Moravě 1626–1627

DÁNSKÝ VPÁD. Dva roky války ve Slezsku a na Moravě 1626–1627

ISBN 978-80-88030-72-0
Autor – Mišaga Vít
Vydání – 1
Počet stran – 400
Jazyk – český
Cena – 580 Kč
Vazba – celoplátěná vazba, rovná V8
Formát – 165×225
 

Válečný požár, který zažehla pražská defenestrace a povstání českých stavů roku 1618, zasáhl postupem několika málo let téměř celou tehdejší Svatou říši římskou i její sousedy. Do čela protihabsburské koalice se v roce 1625 postavil dánský a norský král Kristián IV., jehož vojáci (spolu s prořídlými pluky nepokojného generála Mansfelda) o rok později zahájili odvážné tažení do středu Evropy. Netušili, že dojdou až do Uher, ba dokonce na hranice Osmanské říše. Původním cílem bylo převzít strategickou iniciativu proti rychle mohutnějícím habsbursko-katolickým vojskům ve středním a severním Německu, přenést válku zpět na jih a po spojení se sedmihradským knížetem Gáborem Bethlenem táhnout až na Vídeň. Zatímco švédské obléhání Brna (1645) nebo Prahy (1648) žije v historické paměti doposud, ovládnutí Opavy, Těšína, Krnova a celého moravsko-slezského pomezí rezonuje v obecném povědomí jen velmi slabě, pokud vůbec. Vojáci ve službách dánského krále přitom vytvořili v oblasti rozsáhlou enklávu, a to za výrazné podpory ze strany místních obyvatel. Akce řádně zamíchala kartami na hlavním bojišti v severním Německu i v nejvyšších patrech evropské diplomacie. V zápasu o uspořádání Evropy se ani po bělohorské porážce vůbec neztratili čeští, moravští a slezští účastníci stavovského povstání (1618—1621), mnozí i jako důstojníci a vojáci v dánské armádě. Kromě ryze politických a vojenských dějin, které zůstávají osou líčení, se kniha věnuje též „alternativním" pohledům na události například z pohledu anglického diplomata v Konstantinopoli, prostého vojáka či civilistů zasažených krajů, tak jak to dovolují zachované prameny.